Svoboda a téma nároku
1. dubna 2023
Téma svobody a hranic, potkáváme v tématu, zda děti mohou nebo nemohou pobíhat restauracemi. Svobody mnohdy pojaté opačně. Mohu si jít sednou ze svého single bytu do pohodové stylové atmosféry, kde jsou lidé - tedy myšleno pochopitelně dospělí lidé - kteří hovoří a baví se inteligentně, polohlasem? Mám možnost jako máma/táta/pra/rodič, i přes tu zhůvěřilost pořízení si vlastních dítek jít mezi lidi kupříkladu do restaurace, ale v posledku také na poštu, úřad či do mhd? Či snad i v roli rodiče s vlasy již zvolna prošedivělými, se mám těšit radovánkami výhradně na dětském hřišti a šupajdy domů, když se blíží večerka.
Jako vždy bývají slyšet více krajnosti, lidé s názory radikálními - nikdy ne a vždycky ano! A co si to dovolujete pane, takto mě omezovat? Dosaďte stranu libovolnou.
Snoubí se zde několik témat, která s námi dovedou řádně hnout. Kupříkladu mezigenerační vnímání - Kam tento svět spěje? Plný bezhraničních dětí a jejich nezodpovědných, sebestředných rodičů, bez špetky náhledu na vlastní ratolesti. Zde bychom si mohli připomenout Sokratovo: „ Naše mládež miluje přepych. Nemá správné chování. Neuznává autority a nemá úctu před stářím. Děti odmlouvají rodičům, srkají při jídle a tyranizují své učitele.“ Tento přemýšlivý chlapík žil pár set let před naším letopočtem. Zdá se, že co je světem svět, čas od času jednu generaci chytí skepse ba až psotník, dívá-li se té následující pod prsty. A přece houfně s povděkem přijímáme, že učitelé již děti nebijí rákoskou ani rodiče dítka nemusejí dávat do služby a páni je čas od času nepřetáhnou bičem. Vidíme bezesporu změny k lepšími i horšímu. Záleží, kam svou pozornost zaměříme.
Mícháme-li v hrnci, odkud se to bere toto vzedmutí, můžeme si uvědomit, že děláme-li věci zásadně jinak než předchozí generace, možná právě v tomto místě předchozí generace se námi cítí odmítnuta a bezděky kritizována. Dívaje se na své vlastní produkty - tedy nás - objevuje se snaha hájit, že nepovedení nejsme a děláme-li vše na hlavu jinak postaveno, co dobrého z toho může vzejít? Svět není černobílé místo. Bohudíky, ruku v ruce se stářím, vzácně se objevuje i moudrost. Čas od času najde se senior, který je těmto změnám spíše rád a děti mu přijdou dnes spíše spokojenější, ba leccos by rád u sebe sama změnil, kdyby mohl posunout času běh v protisměru.