Břitká radost rodinných setkání

12. června 2018

• Přijměme fakt, že svět je dokonale NEDOKONALÉ místo. Bizarní, plné pnutí, paradoxů, nečekaností i vysledovatelných očekávání. Nedokonalým a v sobě rozporným mikrosvětem je i Vaše/partnerova rodina. Setkáme se tedy nutně i s nedomrlými jedinci, nikoli vždy moudrými reakcemi, s posud nezrozenou schopností empatie, se sebelítostí, s potřebou zapíchnout prst do kohokoli vyjma sebe sama, s dospělým nedochůdčetem.
• Přiznejme si taktéž, že patříme do tohoto světa. Umíme být prima, veselí, vstřícní, přátelští, ale také přepjatí, odtažití, vzteklí, arogantní. Z napětí, kdo šlápne na roznětku, na ni kolikrát dupneme s vervou sami. Budete-li nervózní již cestou tam, pravděpodobnost vlastního neurotického podupávání se notně navyšuje. Cestou na setkání tedy autogenně navozujeme těšení, pouštíme si muziku, jíme dobrá jídla a střádáme energii. Bude se nám hodit.
• Míra blízkosti, i kdyby jen ta nucená, než kdo z domova vylétnul, nastřádala emocí více, nežli svedli parní stroje. Roznětka je nasnadně. Číhá v čemkoli. Úder může přijít ze zálohy. Počítejme tedy s polem válečným, leč preferujme mír. Nepřijeli jsme se pobít, ani zhádat, přijeli jsme se navzájem snášet. V místě úzkém pak dopočítáváme v hlavě počet hodin, který ještě na daném místě máme strávit, jednak se tím příjemně zabavíme na nejbližší sekundy, jednak do 48 hodin lze vydržet mnohé. Nestačí-li propočet na hodiny k rozdýchaní výroků příbuzenstva, počneme zbylý čas propočítávat na minuty, poté na sekundy, v závěru vizualizujeme svou domácí postel a klidné strávení večera. Vězte, že žádný světa výcvik terapeutický nebo cesta spirituální Vás neučiní natolik statečnými a opravdovými, jako schopnost zůstat patřit do svých famílií a navzájem být ochotní se snášet.
• Přibalte uklidňovadla. Velký plyšový medvěd, dostatečná zásoba čokolády, placatka, čtení ještě thrilerovější než je vaše famílie, švarného šohaje, avízo kamarádce, ať vás popř jistí telefonem, zajistěte pro sebe to, co Vám udělá dobře. Sekci alkoholiků pak doporučujeme spíše čokoládu s plyšovým medvědem nežli několikero placatek.
• Vemte ze své, zapředně udržet si svůj vnitřní klid. Učiňte rozhodnutí, že jste nejeli na rodinné setkání z důvodu, abyste poté s rodinou přerušili na nějaké to desetiletí styky. Nevykazujte je ze svého domu poté, co přijeli, nevysilujte se řvaním sprostých nadávek, neperte se s příbuzenstvem, budete mít modřiny, chybějící zuby v úsměvu či oplétačky s policií.
• Intenzivní dobu pospolna střídejte s krátkými dobry pro sebe sama. Samota, kniha, hrnek čaje, vana, jít dříve spát. Ponechte příbuzným na chvíli svá dítka, utuží se jim vzájemně vztahy, dítka ocení váš návrat a Vy získáte příležitost dobít si baterky nebo strávit krátký čas se svým partnerem pro jednou bez ratolestí. Při deklarování opileckých půlnočních rádoby pravd o Vás jako osobě, dýchejte a příliš se nevysilujte dialogem. Dotyčná osoba by Vás patrně nepobrala ani za denního světla za střízliva, natož polospící a dzinglá. K tomu se rozpomeňte, že černobílá sdělení vždy přinejmenším na jednu nohu kulhají, a to i když pajdaj trefným směrem. Natož pak když sdělení netrefily, na kterou světovou stranu se vydat.
• Nepotřebujete, aby svět byl z Vás nadšen. Ani aby Vás schválil. Berte na vědomí, že ne vždy všem vyhovíte, ne vždy každý ocení dobrotu vašeho srdce, ne každý vám zatleská, ne každý vůbec pobere, cože mu to sdělujete. Míra ušního slyšení se liší, stejně jako schopnost nahlídnout věci, nebo něco tak nadbytečného jako je empatie. Jsou rodiny, které za vlastní hranice nenahlédnou. Nikdy. Míra správnosti tkví v nich samotných. Smiřte se s tím.
• Je-li zapotřebí pomoci, jde-li o svatbu, pohřeb, křtiny či jiné chystání, pomozte přesně tolik, kolik máte elán, chuť a vůli, při vědomí, že Vám za to někdo velmi pravděpodobně vynadá. Tedy ten, kdo má být spokojen s kusem práce v dobré vůli odvedené, jste Vy sami.
• Jste zvláště divní pro protifamílii nebo pro svou vlastní? Kdyby Vám Vaše inteligence v kombinaci s taktem, nebránila sdělit jim, v čem jsou divní oni pro Vás, to byl teprve veletoč… Tudíž si nejspíše nemáte co vyčítat, co do kritického náhledu. Oni Vám to akorát neomaleně sdělují. Mno, možná více šejdrem, snad i více nahrubo, ale veme-li se to, co do vnitřního prostoru, kritičtí jste nejspíše i Vy sami vůči nim.
• Ještě než započal tento krásný víkend rodinného ňuchání,  jste měli relativně harmonické manželství? Roztrhejte rozvodové papíry! Nevyřešená témata rodů nevyřešíte. Pomněte, že jedna famílie je divnější než druhá, ale divné i bolavé jsou obě. Chcete-li tedy prchnout z manželství zpět do náruče své výchozí famílie, příliš si nepomůžete.

Rodiny s lidmi živými, přes všechnu marnost a mrcasení lidského počínání, jsou bonusem našeho života, ač to tak místy nevypadá. Jednou se nám po většině těch různě pazgřivě zvláštních bytostí, bude umět i zastesknout. Místy i tak, že velmi. Vědomí, kdo jsme a kam jdeme, máme sami před sebou rozprostřeno poměrně jasně. Nejsou-li to schopni zahlédnout lidé z širší rodiny, vlastně to nikterak nevadí.

Stabilita každého z nás je naší vnitřní zodpovědností i radostí. Čiňme dobro, preferujme mír. Žijme harmonii, které jsme schopni. Udržujme láskyplno u sebe doma. Šíří se přinejmenším stejně tak rychle, jako potřeba pro své nedovednosti získat viníka. Nelíbíme-li se druhým, vězme, že i to se vejde do života, nemusí nám to kazit dny. Není třeba proto přerušit styky v rodině. Zachoval-li se někdo vůči nám hloupě, jindy se zase zachoval třeba hezky a vstřícně. To stejné se dá říci i o nás. Někdy dokážeme být moudří více, jindy jsme nemoudří, ne-li vůči nim, pak vůči jiným. Svět je, jak je. Jak byl vždycky. Nedomrlý i překvapivě hezký. A přijdou další dnové. Učiňme je sobě i těm okolo k žití.

Mírný průběh a žitelné dojezdy rodinných setkání přeje

Kristýna