12. leden 2018
Hodně naloženo aneb ať se mládí vydovádí
Slýchám kritiku na mladé lidi. Sáhneme-li po staré literatuře, vidíme, že nic nového pod sluncem. Říkají mi rodičové, že jsou mladí nevděční, sebestřední, věčně za mobilem, neochotní, pořád jenom poptávají a navíc jsou drzí. Použiju-li stejný fokus opačným směrem, mnohdy vidím rodiče, kteří působí dojmem, že jsou za své mladé dospělé děti spíše nevděční, jsou na ně nelaskaví, neochotni jim naslouchat, uznat je, natož se měnit např. ve svých postojích. Potkáváme systém o dvou nespokojených, málo za sebe vděčných, málo pozornosti sobě navzájem dávajících, oboustranně sebestředných prvcích.
Ať mi dají prachy a daj mi pokoj, za čímž mnohdy ze strany mládí slyšíme, že to, co bych po nich vážně chtěl, ať jsou v klidu, zvládají svůj život s nadhledem, mají pro mě čas, naslouchají mi, dají mi uznání, ať se můžu rád vracet domů, že je tam vlídno - to je halt jasný, že mi nedají! Tak ať mi daj ty prachy a podívají se do zrcadla, jací jsou, dřív než na mě tady mocně tlačí, nad čím se mám zamyslet a v čem zas zlepšit.
12. únor 2016
(Milé mé bytosti, a tedy psáno pro holky - ačkoli to platí obdobně i pro mužské hledání - co byvše mladičké, pochodili s bytostí onoho času marnou, slabou, životu neholdující, návykovým látkám navyklým)
Končíme. Na co koukat příště?
Tak předně.
Vnímat sebe sama. Jak ti je vedle něj? Jsi sama svá? Vlezeš se vedle něj celá? Má rád tvůj projev, jeho tempo, výraznost, emotivitu? Cítíš v kontaktu s ním spíše lehkost nebo tíži? Žiješ vedle něj spíše klid a uvolnění nebo převážně nepohodu, stres či strach? Máš svobodu volby nebo se musíš podmanit, jinak je to k nevydržení? Umí žít i s tím, co mu na tobě toliko nemedí? Dovedeš si všimnout, v čem má díry? Jde o věci pro tebe vážný, k nedobrýmu žití?
A co on?